Podmáčené a kulturní smrčiny – Poklad dvou smrčin
Souřadnice: N 49°36.157´ E 14°56.406´
Na zamokřených plochách v pramenné oblasti u Horní Lhoty se vyskytují podmáčené smrčiny. Podmáčené smrčiny obsazují vlhčí a chladnější místa i v nižších nadmořských výškách, kde smrk jinak obvykle tvoří pouze příměs jiných dřevin. V podmáčených smrčinách je smrk naopak hlavní dřevinou, dále se vyskytuje olše lepkavá, z keřů krušina olšová. Bylinné patro je poměrně chudé, nejčastější je brusnice borůvka, naopak hojné jsou mechy a rašeliníky. Na světlině v podmáčených smrčinách je vytvořeno rašeliniště se suchopýry, ostřicemi a sítinami, roste zde chráněná rosnatka okrouhlolistá.
Keš je umístěna v jiném typu lesa – v kulturních smrčinách. Kulturní smrčiny jsou člověkem uměle vytvořeným typem lesa. Vyznačují se vysokým někdy až monokulturním zastoupením smrku s příměsí nejčastěji břízy bělokoré, jeřábu ptačího a dalších dřevin – zbytků původních lesních porostů (nejčastěji buk lesní nebo duby). Kulturní smrčiny se vyznačují jednovrstevnou porostní strukturou a hustým zápojem. Protože hustý zápoj korun nedovoluje světlu proniknout k povrchu půdy, je bylinné patro velmi chudé, většinou pod smrky najdeme pouze trávu metličku křivolakou a jestřábníky. Kyselý opad smrkového jehličí je schopen dobře snášet pouze bělomech sivý. Jednolité kulturní smrčiny mají sníženou ekologickou stabilitu a často je postihují větrné polomy a poškození hmyzem.
Velká paseka v okolí keše je typická pro holosečný hospodářský způsob pěstování lesa. Při tomto způsobu se jednolitá kulturní smrčina naráz pokácí (lesníci říkají, že se smýtí) a vznikne holina. Tato holina se následně musí zalesnit výsadbou nových stromků – nejčastěji opět smrků. Výsadba stromků předpěstovaných v lesních školkách je příkladem umělé obnovy lesa. Malé stromky se musí chránit před zarůstáním vysokými bylinami a ostružiníky (lesníci jim říkají nelichotivě buřeň) ožinováním a postřiky. Holoseče a následná umělá obnova jsou technicky a organizačně jednoduchý způsob pěstování lesa, obvykle však nerespektuje přírodní podmínky stanoviště a nevytváří podmínky pro další lesní rostliny a živočichy.
Schéma: holoseč – Při holoseči se smýtí celý porost najednou. Ponechávají se pouze tzv. výstavky k vysemenění.
Kulturní a podmáčené smrčiny jsou v majetku různých fyzických osob. Prosazování přírodě blízkých způsobů hospodaření v soukromých lesích je obtížné, protože zde hraje velkou roli finanční výnos.
Blízké rašeliniště bylo vykoupeno do majetku ČSOP z prostředků sbírky Místo pro přírodu. O rašeliniště pečuje ČSOP Vlašim.
Keška – Kulturní a podmáčené smrčiny
V pařezu uprostřed paseky. Maskováno dřevem a mechem.
Autor textu a fotografií: Ing. Mgr. Martin Klaudys
Projekt Lesní poklady Českého svazu ochránců přírody Vlašim spolufinancují:
