Mladé bučiny – Poklad lesmistra Melichara

Souřadnice: N 49°37.630´ E 14°52.710´

Odkaz na www.geocaching.com

Odkaz na www.geocaching.com

Až do počátku devatenáctého století se dobová skladba lesů na Blaníku v podstatě shodovala s přirozenou skladbou – převažoval buk lesní s jedlí bělokorou s přimíšeným smrkem, javorem klenem a lípou malolistou. Jak můžeme vyčíst z prvního lesního hospodářského plánu z roku 1845, v této době se začal do lesů intenzivně dosazovat smrk ztepilý jako hlavní hospodářská dřevina. Po smrkovém dříví byla velké poptávka, smrk ve zdejších podmínkách rychle rostl, vytvářel kvalitní a rovné kmeny. Na konci devatenáctého a začátkem dvacátého století ale přišla kalamita bekyně mnišky (motýl, jehož housenky ožírají jehlice smrku) a větrná kalamita. Po jejich odeznění byl na uvolněné plochy opět dosázen smrk. Na velkých plochách bývalých kalamit na svazích Blaníku dnes nacházíme jednověké smrkové porosty.

mlazina J. Melichar

V polovině dvacátého století nastupuje na polesí Louňovice lesník Josef Melichar. Jako reakci na problémy smrkových porostů zavedl pod Blaníkem specifický způsob obnovy lesa - maloplošnou obnovu bukem a jedlí v kotlících a okrajových sečích.

Ve smrkovém porostu nejprve prokácel (proclonil) některá místa, kam dosázel buk lesní. Vytvořil tak hloučky mladých buků, kterým lesníci říkají kotlíky. Buky jsou v kotlících chráněny před přílišným osluněním horním smrkovým porostem. Poté, co buky dorostou do zajištěné výšky, je zbylý smrkový porost odtěžen.

kotlík kotlík
Schéma – vznik bukových kotlíků

Na původně jednolité ploše Melichar postupně zakládal bukové a jedlové kotlíky, do kterých se postupně přirozeně začleňovaly i další dřeviny – javor, lípa, bříza. V porostech samozřejmě zůstávalo i významné zastoupení smrku, který z mateřských porostů samovolně zmlazoval. Melichar kotlíky různého věku postupně rozšiřoval a spojoval – vytvořil tak věkově i druhově pestrou směs dřevin. Takto smíšené porosty jsou stabilní a vytváří i podmínky pro lesní rostliny a živočichy.

věková směs Než ale vznikne stabilní smíšený les, je třeba provádět lesnické výchovné zásahy. V mladých nárostech se provádí pročistky, v odrostlejším věku prořezávky a v porostech staršího věku probírky. Cílem těchto zásahů je odstraňovat stromy napadené houbovými chorobami, stromy prosychající a podporovat stromy perspektivní. Důvodem výchovy je i produkce kvalitního dřeva. Zdejší lesy si přes nesporný význam v ochraně přírody také stále zachovávají funkci produkce dřeva. Na závěr života porostu přichází mýtní těžba, kdy se (zde většinou postupně ve více fázích) odtěží dospělé stromy. Pod nimi již je obvykle připraven nárost mladých stromků, připravený nahradit mateřský porost. Na vhodných místech se ponechá několik starých stromů k vytvoření semen, případně na dožití jako stanoviště pro živočichy obývající staré dřevo. 

dorůstající buky I mladý bukový porost, ve kterém je umístěna keš, vznikl pod krytem staršího porostu, který byl již odtěžen. Tento způsob hospodaření, kdy se les obnovuje pod starým mateřským porostem se nazývá podrostní způsob hospodaření. Jedná se o přírodě bližší způsob, umožňující dobře využít přirozené zmlazení dřevin. Tento způsob je ale náročnější na práci lesníků i těžařů s pilou, protože musí dávat pozor, aby nepoškodili mladé stromky.

 

individuálka

Postupný převod smrčin na smíšené porosty provádí Lesy ČR, s.p., Lesní správa Kácov.

Postupné rozčleňování jednolité plochy smrčiny po jednotlivých desetiletích:

1956 1962 1972 1981 1991 2001

Keška – Mladé bučiny
V pařezu uprostřed mladé bučiny, maskováno ztrouchnivělým dřevem.

Autor textu a fotografií: Ing. Mgr. Martin Klaudys
 


 

 


copyright © 2019 blanicti-rytiri.cz |  realizace Tre.cz |  Přihlásit se