Křížovský lom – Poklad opuštěného lomu
Souřadnice: N 49°39.104´ E 14°53.236´
Křížovský lom je otevřený jednoetážový lom, kde se v minulosti těžil stavební kámen. Hornina, těžená v lomu, je blanická ortorula. Ortorula svými znaky a minerálním složením připomíná žulu (jsou složené z křemene, živce a slídy). Při bližším pohledu lze ovšem nalézt stopy usměrnění a tepelné přeměny – ortorula v dávné minulosti prošla tepelnou tlakovou přeměnou (metamorfózou). Zdejší ortorula je typická velkými zrna turmalínu – vytváří černé sloupečkovité krystaly i značné velikosti. Dalším zajímavým nerostem zdejší horniny je granát. Vytváří červená zrna různé velikosti, větší však bývají obvykle rozpraskaná. Těžba v lomu byla ukončena v roce 1986, poté bylo technologické zařízení odvezeno.
Foto: detail blanické ortoruly
Křížovský lom byl po terénních úpravách následně ponechán svému osudu, nebyly zde realizovány žádné rekultivační práce. Na dně a stěnách lomu se postupně začaly uchycovat semenáčky lesních dřevin z okolí. Nejčastěji se jedná o břízu bělokorou, borovici lesní a topol osiku. společně s nimi osidluje mělkou, neúrodnou půdu společenstvo mechů a lišejníků. Postupem času se zvětšuje vrstva půdy a rostlinného opadu a stromy se uchycují také na dalších místech skalní suti. Tomuto postupnému osidlování ploch jednotlivými druhy rostlin říkáme sukcese. Pokud necháme probíhat přírodní procesy nerušeně dále, bude se vrstva půdy v lomu dále zvětšovat. V lomu se následně budou moci uchytit i náročnější dřeviny – dub, nebo lípa, na sutích javor a habr. Sukcese by pak vyvrcholila stadiem zapojeného suťového lesa, pouze na strmých skalních stěnách by si svou pozici udržela borovice.
Tento proces postupného obsazování stanoviště různými druhy dřevin nazývají lesníci velkým vývojovým cyklem lesa. První stadia sukcese nazývají „lesem přípravným“, který připravuje podmínky pro uchycení dalších dřevin. Les přípravný tvoří „pionýrské dřeviny“, jako je právě topol osika nebo bříza bělokorá, které rostou i v okolí keše. Pionýrské dřeviny s dožívají obvykle krátkého věku a rychle se množí a šíří. Závěr sukcese tvoří les závěrečný, který je tvořen dlouhověkými , pomaleji rostoucími stromy, které vytváří spíše menší počet velkých semen (žaludy). V lese závěrečném se pak na menších dílčích plochách odehrává malý vývojový cyklus spojený s odumíráním a následným dorůstáním stromů.
Na jednotlivá stadia sukcese jsou vázány různé druhy živočichů – některé druhy osidlují světlý les pionýrských dřevin, jiné druhy zapojený les závěrečný. V Křížovském lomu byly zjištěny některé vzácné druhy lišejníků a hmyzu a proto jsou na části lomu pravidelně uskutečňovány zásahy (prosvětlení částí ploch skácením několika stromů), díky kterým se sukcese na těchto plochách nepokračuje. Na zbylé části lomu je přípravný les ponechán vývoji pro studium sukcese.
Pro zvýšení různorodosti stanovišť byla členy ČSOP Vlašim v lomu vytvořena malá tůň.
Tůň v roce 2009
Křížovský lom spravují Lesy ČR, s.p., Lesní správa Kácov. Sledování a průzkumy provádí Správa CHKO Blaník.
Keška – Křížovský lom
V malé lomové stěně vpravo od vchodu do lomu. V dutině mezi kameny, zakryto kamením.
Autor textu a fotografií: Ing. Mgr. Martin Klaudys
Projekt Lesní poklady Českého svazu ochránců přírody Vlašim spolufinancují:
