Dubohabřiny v zámeckém parku Vlašim - Poklad knížecí
Souřadnice: N 49°42.432´ E 14°52.748´
Dubohabřiny jsou v krajině na Podblanicku vázány většinou na údolí řek a větších potoků. Nejinak je tomu i v zámeckém parku ve Vlašimi. Na svazích nad řekou Blanicí rostou lesy tvořené zejména dubem letním a habrem obecným, z keřů se vyskytuje nejčastěji líska obecná. Dubohabřiny mají pestré, druhové bohaté bylinné patro. Na jaře, v době dostatku světla před vyrašením listů stromů najdeme v dubohabřinách sasanku hajní, jaterník trojlaločný, kopytník evropský nebo pitulník žlutý. Květy těchto rostlin vytvářejí natolik výrazný obraz, že se pro něj vytvořilo samostatné pojmenování – jarní aspekt.
Zámecký park ve Vlašimi byl vytvořen v osmnáctém století s využitím romantického údolí řeky Blanice a letitých dřevin bývalé zámecké obory. Pod rukama architektů parku vznikla složitá kompozice zákoutí, průhledů a výhlídek spojená s romantickými stavbami. Postupem doby se leccos z kompozice parku vytratilo, ale dnes znovu nabývá svého lesku a slouží pro vycházky občanů města Vlašimi i návštěvníkům. Lesy, které sousedí s městem a jsou hojně využívány k vycházkám, jsou často řazeny jako lesy rekreační a parkové. Hospodaření v těchto lesích je odlišné od lesů hospodářských, produkce dřeva zde ustupuje do pozadí. Důležitá je prostupnost lesa, estetické působení, dostatek ploch pro pohyb a odpočinek i bezpečnost lesa pro návštěvníky.
V intenzivně využívané přední části parku si povšimněte význačných staletých dubů letních. V jejich dutinách žije brouk páchník hnědý. Vývoj jeho larev v dutinách trvá tři roky, pak brouci vyletí, založí potomstvo a následně hynou. Tento druh je vázán výlučně na osluněné dutiny starých mohutných stromů, kterých je v naší krajině nedostatek. Ve vlašimském parku je těmto dubům věnována zvýšená pozornost, už jen proto, že zde pro výskyt páchníka hnědého byla vyhlášena evropsky významná lokalita soustavy Natura 2000.
Keš je umístěna v přírodě bližší části parku, které není tak intenzivně využívána. Dubohabřiny zde rostou na strmých svazích údolí Blanice. Pokud se pozorněji zadíváte na habry v okolí, zjistíte, že řada z nich je tvořena několika kmeny, které vyrůstají z jednoho společného základu. Je to proto, že kdysi vyrostly z pařezu habru, který byl odtěžen. Tento typ lesa se nazývá pařezina a pro habrové lesy je typický. Kmeny v pařezinách se obvykle nechávaly dorůst do síly paže a následně se těžily jako palivové dříví.
Park je ve vlastnictví Města Vlašim, na péči a postupné obnově parku se podílí ČSOP Vlašim.
Keš je v ležícím pařezu, maskovaná kůrou.
Autor textu a fotografií: Ing. Mgr. Martin Klaudys
Projekt Lesní poklady Českého svazu ochránců přírody Vlašim spolufinancují:
